Asi je jen málokdo, kdo by v těchto dnech neřešil nebývalé zdražování. Ceny rostou nejen u pohonných hmot a energií, ale v zásadě u všech druhů zboží a služeb. Kde hledat příčiny a jak z této „krize drahoty“ ven, popisuje ve velmi podrobném rozhovoru pro ParlamemtníListy.cz přední český ekonom a nově zvolený děkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, docent Miroslav Ševčík. „Vláda dosud nedělá málo, ale neudělala prakticky vůbec nic,“ nebere si servítky zároveň také ekonomický expert Trikolory. „Je nutné si uvědomit, že země Evropské unie a zvláště země eurozóny se nacházejí v dluhové pasti a je možné, že jedním z jejích cílů je tzv. monetizace veřejného dluhu. To zjednodušeně znamená snížit celkové zadlužení za cenu toho, že bude poměrně vysoká inflace,“ naznačuje možné příčiny dnešní krize Ševčík, který na rozdíl od jiných ekonomů a novinářů je spokojený se jmenováním nového guvernéra ČNB.

Inflace je vždy měnovým jevem a je spojena s uplatňováním měnové politiky. V této souvislosti si musíme připomenout, že v poslední dekádě se velmi nezodpovědně chovaly centrální banky, zvláště pak Evropská centrální banka, ale i americký Federální rezervní systém (FED). Relativně dlouho a masivně používali tzv. kvantitativní uvolňování peněz. To znamená, že do ekonomiky se dostávalo podstatně více peněz, než odpovídalo výkonnosti ekonomiky. To se projevilo především v nafukování cen různých aktiv, zvláště pak např. akcií a nemovitostí. V současné době se tato dlouhodobě nezodpovědná politika bude čím dál více projevovat v růstu spotřebitelských cen.

Inflace v ČR, ale i v jiných evropských státech, v USA, i jinde ve světě je prakticky nejvyšší za posledních 30 let. U nás je vedle výše zmíněné nezodpovědné politiky centrálních bank (ECB, FED, ČNB) způsobena i vnějšími faktory. Jedním z těchto vnějších faktorů je ideologický a ekonomicky nesmyslný projekt Green Deal, v rámci kterého mají být v našem prostředí likvidovány standardní způsoby výroby energií a současně je centrálně řízen z různých institucí EU, hlavně Evropské komise, a je tak zasahováno do standardních tržních procesů.

Druhým vnějším faktorem jsou dopady covidismu, především dlouhodobé ekonomické lockdowny, které narušily jemné předivo dodavatelsko–odběratelských vztahů. Následkem toho je vznik nedostatkové ekonomiky u celé řady komodit (průmyslové výrobky, suroviny, stavební hmoty, dřevo, technologické celky, spotřební zboží, potraviny atd.), a jejich následné zdražování.

Třetím vnějším faktorem je válka na Ukrajině, kterou někteří američtí politikové nazývají dokonce třetí světovou válkou (George Söros v Davosu na Světovém ekonomickém fóru). Jiní, jako např. Jeffrey Sachs (ředitel Earth Institute při Kolumbijské univerzitě a zvláštní poradce generálního tajemníka OSN Anthonyho Guterrese), ji nazývá válkou mezi Ruskem a USA, kdy tvrdí: „Znám svou zemi dobře. (Její) vůdci jsou připraveni bojovat až do posledního Ukrajince,“ – toto je jeho citace z rozhovoru, který poskytl Corierre dela Sera z 1. května 2022. Tato válka, embarga a sankce prosazované a schvalované ze strany Evropské unie, se v konečném důsledku bolestivě v podobě rychlého růstu cen dotýkají i statisíců českých domácností a vhánějí je tak do sociální pasti a chudoby.

A to pomíjím skutečnost, že současný spekulativní růst cen energií, surovin a dalšího embargovaného zboží zvyšuje nakonec příjmy těch, kteří tyto komodity mají, tedy hlavně Ruska. Sankce vůči Rusku se tak zatím nejen víceméně míjí účinkem a nemají předpokládaný efekt, ale dopadají zejména na naše sociálně slabší spoluobčany.

Nutno připomenout, že výpočet inflace prostřednictvím indexu spotřebitelských cen v ČR zahrnuje i takzvané imputované nájemné. Proto je pomocí tohoto ukazatele vykazovaná v ČR vyšší míra inflace než v EU. Pokud bychom použili takzvaný harmonizovaný index spotřebitelské inflace, tak podle posledních údajů Eurostatu z 18. 5. 2022 vykazuje naše inflace 13,2 % a průměrná inflace zemí EU 8,1 %. Paradoxně, tato vyšší míra inflace může být dána navzdory učebnicovým poučkám podstatně ČNB stanovovanou vyšší úrokovou sazbou, než jaká je stanovena ECB (blížící se nule). Vyšší úrokové sazby zvyšují náklady firem i domácností, což se paradoxně může projevovat i v rychlejším růstu cen. Opakuji, že bohužel tato reálná situace u mnohých firem nastává navzdory učebnicovým poučkám.

Politiku centrální banky, ČNB, považuji za naprosto nevhodnou v současné době. Zvláště pak opakované zvyšování úrokových sazeb, navíc realizované robustním způsobem. Je třeba si uvědomit, že do 23. června 2021, tzn. před necelým rokem, byla základní 2T REPO sazba 0,25 %. Do 5. 5. 2022, tj. za deset a půl měsíce, došlo k nárůstu o 5,5 p. b., tj. 23x. Pro ty, kteří mají rádi údaje v procentech, je to 2300 %. Toto je velmi neadekvátní měnová politika, která pro současnou situaci české ekonomiky nedává smysl. Zvláště pak, když úrokové sazby u ECB zůstávají blízké nule.